Pokud plánujete stavbu rodinného domu, čeká vás rozhodnutí, jak budete nakládat se srážkovou vodou. Otálení může způsobit komplikace při schvalování stavebního povolení a kolaudaci. V následujících řádcích se dozvíte všechno, co je potřeba, abyste svoji zákonnou povinnost nejen splnili, ale ještě dešťovou vodu efektivně využili.
Co o odvodu dešťové vody říká zákon?
V roce 2021 vstoupila v platnost novela zákona, která ukládá majitelům novostaveb povinnost zachytávat dešťovou vodu přímo na místě, kde spadne – tj. na jejich pozemku. Co to znamená? S nutností zasakování nebo odvodu srážkové vody je potřeba počítat už při tvorbě projektové dokumentace. Pokud tak neučiníte, připravte se na potíže při schvalování stavebního povolení a kolaudaci.
Pozor, novela se vás týká i v případě, že jste majitelem domu už nějakou dobu, ale plánujete stavební úpravy, jako je přístavba, nástavba nebo zateplení. Úřad vám nevydá stavební povolení, dokud spolu s úpravami nevyřešíte i hospodaření se srážkovou vodou.
Proč se zákon novelizoval?
V přírodě dochází k přirozenému procesu, při němž se většina srážkové vody buď odpaří, nebo se vsákne do půdy. Pouze malá část dešťové vody stéká po povrchu a nateče do potoků a řek. Tento proces je z podstaty přirozený a vyvážený – dokud do něj nezasahuje lidská činnost.
Protože my lidé stavíme čím dál více domů a měst, roste množství zpevněných a nepropustných ploch na úkor těch zelených, schopných vodu absorbovat. Důsledkem je, že dešťová voda nemá kam se vsakovat a zpevněné plochy ji tak přivádějí přímo do kanalizace. Zde je však kapacita omezená. Neblahým důsledkem bývá přeplnění kanalizace vodou z okrajových městských částí při nárazových srážkách. Mnohdy pak dochází k vyplavení centra města.
Pokud nedovolíme dešťové vodě vsakování, narušujeme tzv. malý vodní cyklus. Tento cyklus umožňuje, aby se srážky, které v určité oblasti spadnou, tamtéž také odpařily – a tak stále dokola. Porušení tohoto cyklu má devastující dopad na krajinu. Důsledkem mimo jiné je, že se sucho střídá s přívalovými dešti.
Zákony o hospodaření s dešťovkou
Pokud si chcete legislativu prostudovat sami, zde je stručný přehled příslušných zákonů a dalších právních předpisů.
Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
5 odst. 3 a § 27 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění
Vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Říká zákon, kam s dešťovou vodou?
Ano, zákon jasně stanovuje postup pro likvidaci srážkové vody na pozemku:
Preferovaným řešením je vsakování dešťové vody přímo na pozemku, pokud je to možné.
Vsakování není na pozemku možné? Pak zákon povoluje vypouštění srážkové vody do odděleného dešťového kanalizačního systému, který není zakončený centrální čistírnou odpadních vod.
V případě, že obě předchozí možnosti nejsou realizovatelné, umožňuje zákon regulované vypouštění dešťové vody do stokové kanalizace.
Je důležité si uvědomit, že vypouštění dešťové vody do stokové kanalizace bez povolení úřadů může vést k pokutě až ve výši 200 tisíc korun. Riskovat se nevyplatí. Místní samosprávy můžou snadno odhalit nedovolené vypouštění pomocí takzvané kouřové zkoušky, při které se do kanalizace pouští mlha nebo kouř a kontroluje se, zda se neobjeví u okapu.
Jak postupovat při řešení odvodu dešťovky
Jak je zjevné z předchozích řádků, o možnostech odvodu dešťové vody je vhodné přemýšlet už před zahájením stavby domu. Ideálním řešením z hlediska úspornosti a udržitelnosti je akumulace dešťové vody a její využití přímo na pozemku nebo v domácnosti.
Abychom vám celý proces ulehčili, zde je seznam jednotlivých kroků:
1. Jaké je podloží vašeho pozemku?
Nejprve je třeba zjistit, jaké možnosti vám pozemek vlastně nabízí. Jinými slovy, jaké je jeho podloží a zda je vhodné pro vsakování dešťové vody. Pomoci by vám mohli na místním obecním úřadě, který by měl mít informace o hydrogeologických podmínkách v lokalitě. Jestliže informace nejsou k dispozici, druhou možností je nechat si vypracovat hydrogeologický posudek.
2. Vsakování, nebo vypouštění?
Na základě typu podloží a místních podmínek se určí, jaké jsou možnosti nakládání s dešťovkou. Pokud je to možné, měla by se dešťová voda nechat vsáknout do půdy (vzpomeňte na malý vodní cyklus). Jsou ale i případy, kdy vsakování možné není.
Vsakovat nelze, když:
Podloží není vhodné pro vsakování (zejména v případě nepropustných jílů a písků)
Je rizikem kontaminace podzemních vod
V této situaci zákon povoluje vypouštění dešťovky do oddělené dešťové kanalizace a v ojedinělých případech do stokové kanalizace.
3. Možnosti zadržování dešťovky
Vsakování i vypouštění dešťové vody by mělo probíhat regulovaně, aby se předešlo problémům, zejména při přívalových deštích. K tomu slouží vsakovací systémy, retenční nádrže a akumulační nádrže na vodu.
Vsakovací objekty
Ke vsakování srážkové vody se velmi často používají klasické vsakovací jámy, které se naplní kamenivem a především systémem drenážních trubek. Toto řešení má ale hned několik nevýhod:
Je potřeba rozsáhlých zemních prací.
Jámy se postupně zanášejí zeminou
Dešťovku necháváte vsakovat zcela bez užitku
Retenční nádrže na dešťovou vodu
Retenční nádrže slouží k dočasnému zadržení dešťové vody, zejména při přívalových deštích. Následně se voda buď postupně vsakuje, nebo odvádí do vodního toku nebo dešťové kanalizace. Smyslem nádrže je zpomalit příval vody do dešťové kanalizace, vodního toku či vsaku.
Přečtěte si: 10× o retenční nádrži na dešťovou vodu
Akumulační nádrže na dešťovou vodu
Pokud chcete dešťovou vodu využívat v domácnosti nebo k zálivce zahrady, ideálním řešením je akumulační nádrž na vodu. Má hned několik výhod:
Obvykle se instaluje do země, takže nijak neruší estetiku zahrady.
Dešťovou vodu můžete využívat, čímž šetříte za vodné a stočné.
Je to ekologické a udržitelné řešení.
Mohl by vás zajímat: Nadzemní vs. podzemní nádrž na vodu: Kterou vybrat?
U akumulačních nádrží je zásadní velikost. Měly by být navržené tak, aby dokázaly pojmout zásobu vody na alespoň 3 týdny. Do výpočtu velikosti se proto zahrnuje úhrn srážek, velikost odvodňované plochy i budoucí využití dešťové vody. Návratnost investice do akumulačních nádrží se počítá na několik let. Využitím státní dotace ji pak výrazně zkrátíte.
TIP: Věděli jste, že jako nádrž na dešťovku má poslouží i stará žumpa nebo septik? Pokud starou žumpu či septik nemáte, poradíme vám, jak vybrat materiál podzemní nádrže na dešťovou vodu.
Zadržování vody v krajině a možnosti dotace
Efektivní likvidace dešťové vody na pozemku patří k velmi účinným způsobům zadržení vody v krajině – a stát si to uvědomuje. Proto poskytuje dotační podporu všem, kteří se zodpovědně zabývají hospodařením s dešťovou vodou.
Vlastníci rodinných domů tak mají možnost žádat o finanční příspěvek z dotačního programu Dešťovka. Dotace pokryje až 50 % nákladů spojených s pořízením a instalací nádrže na dešťovou vodu. Výše dotace je závislá na konkrétním využití dešťové vody a může dosáhnout maximálně 105 000 korun.
Tip: Pokud máte zájem o dotaci Dešťovka, přečtěte si, jak o ni žádat. Můžete nás také kontaktovat přímo – nezávaznou konzultaci u nás máte zcela zdarma. Pokud se společně dohodneme, rádi vám připravíme odborný posudek k žádosti o dotaci.
