Co je retenční nádrž na dešťovou vodu
Domácí retenční nádrž je objemný zásobník na dešťovou vodu, kterou následně můžete využít jak na zahradě, tak v domácnosti. S prohlubujícím se suchem na našem území se retenční nádrže stávají nedílnou součástí rodinných domů, kde nahrazují plechové a plastové nadzemní nádoby na vodu, jako jsou barely a sudy. Ty nejenže pojmou mnohem menší objem dešťovky, ta se v nich navíc kalí a daří se v ní vodním řasám a komárům.
Kam se retenční nádrž na dešťovou vodu umisťuje?
Retenční nádrže na dešťovou vodu se nejčastěji umisťují pod zem. Jednak nezabírají místo na zahradě a pozemek nijak nehyzdí, druhak v nich voda díky chladu a tmě vydrží mnohem déle čerstvá.
Jak probíhá instalace podzemní retenční nádrže
Instalace podzemní nádrže se samozřejmě neobejde bez výkopových prací, které je vhodné přenechat odborníkům. Ti vykopou odpovídající jámu, na jejíž dno umístí základovou desku z betonu. Nádrž se pak na místo usadí pomocí jeřábu nebo hydraulické ruky nákladního auta. Poté se současně napouští vodou a zasypává hlínou. Na povrchu zůstane pouze poklop pro čerpání vody a čištění nádrže.
Instalace podzemní retenční nádrže se neobejde bez výkopových prací a stavební techniky
Jak funguje retenční nádrž na dešťovou vodu
Do podzemní nádrže se dešťová voda svádí z okolních střešních okapů. Nemusí se přitom jednat pouze o střechu rodinného domu, ale například i o střešní plochu garáže nebo jiného přístavku, který se na pozemku nachází.
Před vstupem do retenční nádrže se nachází filtrační mechanismus, který dešťovou vodu zbavuje mechanických nečistot. V samotné nádrži je dešťová voda akumulována zpravidla po dobu 3 týdnů, kdy jí díky relativnímu chladu a tmě nehrozí zkažení.
Jestliže chcete dešťovou vodu následně využívat na zahradě nebo v domácnosti, budete potřebovat čerpací techniku, a to buď povrchové či ponorné čerpadlo. nebo výkonnou domácí vodárnu.
Filtrace
Nedílnou součástí retenční nádrže je filtrační mechanismus, který zajišťuje čištění vody v několika krocích. První filtr se zpravidla nachází v místě napojení střešního žlabu na svod a jeho úkolem je zbavit vodu větších mechanických nečistot, jako je listí nebo větve. K odstranění drobnějších kamínků nebo písku dochází před vtokem vody do samotné akumulační nádrže a poslední přečištění probíhá před nasátím vody do čerpadla.
Čerpací technika
Ponorná a povrchová čerpadla slouží ke snadnému čerpání vody z retenční nádrže.
Ponorné čerpadlo se používá k čerpání vody z hloubky větší než 8 metrů. Jak název napovídá, nachází se přímo v retenční nádrži – částečně nebo zcela pod hladinu vody. Na rozdíl od povrchového čerpadla tak vodu nenasává, ale vytlačuje nad sebe do připojené hadice či trubky.
Povrchové čerpadlo dokáže nasát vodu z hloubky maximálně 8 metrů. Je nutné ho umístit mimo retenční nádrž, a to tak, aby bylo chráněno před nepřízní počasí.
Domácí vodárna
Sofistikovanějším řešením je pořízení domácí vodárny, která vám umožní využívat dešťovou vodu efektivně jak na zahradě, tak i v domácnosti. Její součástí je opět již zmíněné čerpadlo, které je nastaveno tak, aby vždy dávalo přednost srážkové vodě před vodou kohoutkovou a tu využívalo jen v momentě, kdy hladina vody v retenční nádrži klesne pod určitou hodnotu. Díky tomu zůstává přívod vody do domácnosti bez přerušení i v situaci, kdy je retenční nádrž prázdná.
Domácí vodárna se zpravidla umisťuje přímo do domu, ideálně do technické místnosti nebo sklepa. Značnou výhodu představuje její automatický chod, který vás zbaví většiny starostí ohledně rozvodu vody v domácnosti.
Jak vybrat retenční nádrž na dešťovou vodu?
Na co se zaměřit při výběru retenční nádrže? Mezi hlavní parametry bezesporu patří materiál, který rozhoduje o jejich vlastnostech, a objem, na němž závisí množství dešťové vody, které nádrž pojme.
Nejběžnějším typem retenční nádrže je plastová nádrž
Materiál retenční nádrže
Plastovou, betonovou, nebo snad sklolaminátovou? Jakou retenční nádrž zvolit? To záleží především na tom, co konkrétně od nádrže požadujete a kam ji budete umisťovat.
Plastové retenční nádrže bývají nejčastější volbou, jelikož se prodávají hned v několika variantách a přizpůsobí se tak rozličným podmínkám.
Monolitické plastové nádrže – jsou zhotovené z jednoho jediného kusu plastu, nemusíte se tak obávat závady na svárech, popraskání nebo špatného těsnění.
Svařované plastové nádrže – na první pohled vás potěší jejich nízká cena, která ale není finální. Svařované nádrže jsou totiž náchylné k popraskání v místech svárů, čemuž lze zabránit pouze obetonováním nádrže, za které si pořádně připlatíte.
Samonosné plastové nádrže – snadno a rychle se instalují a nevyžadují obetonování. Umístit je lze do míst s klasickým podložím (zemina obsahující kameny a kamínky) bez přítomnosti spodní vody.
Dvouplášťové plastové nádrž – jsou konstruovány tak, aby je bylo možné bez problémů instalovat i do míst s výskytem spodní vody.
S betonovými a sklolaminátovými nádržemi se u rodinných domů příliš často nesetkáte. Většinou se vyskytují u větších objektů, jako jsou výrobní haly nebo supermarkety. Jedná se zpravidla o místa, kde se akumulují desítky kubíků dešťové vody, a tlak vody je natolik velký, že plastová nádrž není vhodným řešením.
Velikost retenční nádrže
Jak objemnou retenční nádrž zvolit, aby vám dešťová voda vydržela dostatečně dlouho? Velikost retenční nádrže se odvíjí hned od několika faktorů, mezi které patří:
plocha střechy, která bude vodu zachytávat,
plocha zahrady, kterou plánujete dešťovkou zalévat,
průměrný úhrn srážek za rok v dané lokalitě (aktuální data k vašemu kraji zjistíte na tomto odkazu),
případné další využití dešťové vody v domácnosti (splachování, praní prádla).
Úhrn srážek na území České republiky v roce 2019, zdroj: Český hydrometeorologický ústav
Orientační výpočet velikosti retenční nádrže:
Jestliže chcete dešťovou vodu používat pouze k zálivce zahrady, stačí si pamatovat, že na zálivku 100 m² zahrady budete potřebovat 1 m³ (1 kubík) dešťové vody. Vlastníte-li zahradu o ploše 500 m², pořiďte si 5kubíkovou retenční nádrž.
Trochu jiná situace nastává v případě, že dešťovou vodu chcete používat nejen na zahradě, ale i v domácnosti třeba ke splachování toalety nebo praní prádla. V takovém případě je třeba vycházet z úvahy, která říká, že na jednu osobu pro domácí využití připadá 1 kubík vody, aby zásoba dešťovky vydržela alespoň 3 týdny. Pokud jste tedy doma 4 a chcete zalévat zahradu o ploše 500 m², pak budete potřebovat minimálně 9kubíkovou retenční nádrž na dešťovou vodu.
Jak využít dešťovku na zahradě a v domácnosti
A jak konkrétně lze s dešťovou vodou naložit? Značnou sumu vám používání dešťovky ušetří na zahradě, zvlášť pokud vlastníte rozlehlý pozemek, který je třeba denně zalévat. Skvělé je, že pro rostliny je srážková voda mnohem vhodnější než voda kohoutková, je totiž měkčí, má ideální teplotu a obsahuje více živin, především dusíku, kterým při zalévání přirozeně pohnojíte trávník.
Dešťová voda ale najde využití nejen na zahradě. S trochou snahy a stavebních úprav totiž dokáže nahradit kohoutkovou vodou přímo v domácnosti. Nezapomeňte ale, že dešťová voda nesplňuje standardy pitné vody, proto je nutné vybudovat oddělené rozvody vody.
Ideální využití dešťové vody pak je na praní a splachování. Vzhledem k tomu, že právě na tyto činnosti denně padne 30–40 % vody, investice do retenční nádrže a do nových rozvodů se vám z dlouhodobého hlediska vyplatí. Navíc v situaci, kdy lze pro toto řešení získat dotaci díky programu Dešťovka, s čímž vám rádi pomůžeme.
Ušetřete za vodu tím, že začnete efektivně využívat dešťovou vodu
Jak získat dotaci na retenční nádrž?
O dotaci na retenční nádrž můžete žádat v případě, že jste majitel nebo stavitel rodinného domu či bytových domů, případně majitel rekreačního zařízení, pokud zde máte hlášený trvalý pobyt. Výše dotačního příspěvku se odvíjí od konkrétního využití dešťové vody a od objemu retenční nádrže, vždy se ale jedná maximálně o 50 % způsobilých výdajů.
Dotační příspěvek se vždy skládá z fixní částky (pohybuje se v rozmezí od 20–60 tisíc korun), ke které se připočítává částka 3 500 korun za každý metr krychlový nádrže (jejíž minimální objem je stanovený na 2 m³).
3 varianty dotačního programu Dešťovka:
Akumulace srážkové vody pro zálivku zahrady – Tato dotace je k dispozici pouze pro majitelé již stávajících domů (tzn. dům zkolaudovaný před 27. dubnem 2017), kteří si chtějí pořídit retenční nádrž výhradně za účelem zálivky zahrady. Příspěvek v tomto případě tvoří fixní část 20 000 korun, ke které se připočítává 3 500 korun za každý kubický metr nádrže. Získat tak můžete příspěvek ve výši až 55 000 Kč.
Akumulace srážkové vody pro splachování WC a zálivku zahrady – Druhá varianta je k dispozici také majitelům novostaveb. Srážkovou vodu je přitom možné využít nejen na zahradě, ale i v domácnosti ke splachování toalety – samozřejmě za předpokladu, že dojde ke striktnímu oddělení rozvodu srážkové vody od rozvodu vody pitné. Dotace se v tomto případě může vyšplhat až na 65 000 Kč.
Využití přečištěné odpadní vody s možným využitím srážkové vody – Třetí varianta podporuje využití takzvané šedé vody (odpadní voda ze sprchy, vany a umyvadla), která je po přečištění použita ke splachování toalety. Jestliže se kromě šedé vody rozhodnete v domácnosti využít i vodu srážkovou, dotace dosáhne až k 105 000 korun.
Shrnutí
Jestliže vás trápí letní období sucha nebo každoročně doplácíte účty za vodu, retenční nádrž pro vás může být ideálním řešením, které vám rádi pomůžeme zrealizovat dle vašich představ. A vyřídíme za vás i žádost o dotaci, která vám sníží výdaje na minimum. Díky projektu retenční nádrže na míru si již brzy budete moci užívat výhody plynoucí z efektivního využívání srážkové vody.
Pořiďte si retenční nádrž na klíč – snadno, rychle a bez starostí
