Vsakování odpadních vod z domovních čistíren odpadních vod (ČOV) je klíčovým krokem v cyklu zacházení s odpadními vodami. V článku se zaměříme na to, jak efektivně a bezpečně vsakovat odpadní vody z vaší domovní ČOV do půdy, abyste neškodili životnímu prostředí a dodrželi platné předpisy.
Likvidace odpadních vod z ČOV: Co je třeba vědět
Uvažujete-li o pořízení domovní čistírny odpadních vod, otázka likvidace přečištěné vody je jednou z těch nejzásadnějších. Do ČOV přitéká z domácnosti primárně černá voda (tj. voda obsahující fekálie a moč z toalet) a šedá voda (tj. voda ze sprchy, umyvadla, pračky, myčky aj.). V domovní čistírně se černá i šedá voda efektivně vyčistí a zbaví se tak až 97 % nečistot.
Pořád ale zbývá otázka, kam takto vyčištěnou vodu vypouštět. Pro zajímavost, mluvíme o 100 až 150 litrech odpadní vody na jednoho člena domácnosti každý den.
Zákon (konkrétně vodní zákon) umožňuje dva typy likvidace vody, která vytéká z vaší "ČOVky":
Vypouštění do vod povrchových
Vsakování
Vypouštění do vod povrchových
Pokud můžete vodu vypouštět do "vod povrchových", tedy do blízkého potoka, řeky nebo rybníka, budou z vás mít úřady radost. Jedná se totiž o preferovaný způsob likvidace odpadních vod z ČOV. Výhodou je též fakt, že k tomuto řešení není potřeba shánět hydrogeologický posudek. A ušetříte také za vybudování vsaku. Na druhou stranu nebudete mít možnost přečištěnou vodu využívat, například k zálivce zahrady.
Vsakování odpadních vod z ČOV
Vsakování je druhou možností, jak vodu vytékající z ČOV likvidovat na vlastním pozemku. Aby však byl tento typ likvidace vůbec možný (a úřady jej povolily), budete potřebovat hydrogeologický posudek.
Tip: Přečtěte si vše, co je dobré vědět o hydrogeologickém posudku k domovní ČOV.
Jak vsak vypadá? Za domovní čistírnu se umístí tzv. vsakovací objekt. Nejčastěji je to vsakovací jáma, kterou si můžete představit jako výkop v zemi vyplněný štěrkem. Pokud je však pozemek příliš malý, lze využít i jiné řešení vsaku. Sem patří třeba vsakovací bloky, šachty či tunely.
Vsakování se zálivkou zahrady
Vsak se zálivkou je třetí možností, jak s vodou z vaší ČOV naložit. Z hlediska zákona se jedná pořád o vsak, nicméně doplněný o "mezistanici" v podobě akumulační nádrže. Do ní se ukládá voda přitékající z ČOV, kterou můžete využít k zálivce. Pokud vodu nespotřebujete, vytéká bezpečnostním přepadem opět do vsaku.
A co vypouštění do dešťové kanalizace?
Pro úplnost musíme zmínit ještě třetí způsob likvidace odpadních vod z ČOV, a tím je vypouštění do jednotné dešťové kanalizace. Jedná se o kanalizaci, která odvádí srážkové vody, případně vody z ČOV nebo septiku s filtrem. (Pozor, neplést se splaškovou kanalizací, jež by znamenala možnost kanalizační přípojky.)
Pokud je možnost připojit se na dešťovou kanalizaci (tj. kanalizace je poblíž a kanalizační řád umožňuje napojení ČOV), úřady toto řešení obvykle preferují. Bohužel je to spíše výjimečné. Ve většině obcí nelze dešťovou kanalizaci pro likvidaci vody z domovní čistírny použít.
Co potřebujete ke vsaku?
Hydrogeologický posudek
Pokud se rozhodnete pro vsakování, počítejte s tím, že váš pozemek navštíví hydrogeolog. Jeho úkolem je oblast budoucího vsaku ohledat a zjistit, zda je podloží pro vsak vhodné a zda se v nejbližším okolí nenacházejí žádné study, které by mohla voda z ČOV kontaminovat.
Vsakovací zkouška
Aby bylo možné vsakovací objekt optimálně naprojektovat, je vhodné provést vsakovací zkoušku. Její princip je jednoduchý: vyhloubí se jáma, v níž se posléze pozoruje rychlost vsaku. Výsledkem je koeficient vsaku, který slouží projektantovi navrhujícímu vsakovací objekt. Díky tomu pak v místě vsaku "nestojí voda".
Vsakovací zkoušku je možné provést i svépomocí, případně během realizace ČOV se vsakem.
Jak vypadá vsakování odpadních vod
Technicky existuje hned několik způsobů, jak vsak z domovní čistírny odpadních vod provést.
Vsakovací jáma: Nejlevnější a nejoblíbenější způsob, jak vsak vyřešit. Velmi zjednodušeně jde o jámu v zemi, která se obloží geotextilií, vysype štěrkem a posléze zasype zeminou. Na první pohled tak na pozemku není vidět.
Vsakovací šachta/jímky: Alternativy k vsakovací jámě, jejichž výhodu jsou menší nároky na prostor – šachty jsou orientované vertikálně. Mezi nevýhody však patří vyšší pořizovací cena. Vsakovací šachta vás vyjde přibližně na 15 tisíc korun.
Vsakovací bloky a tunely: Opět o něco dražší varianty vsakovací jámy, které se využívají ve chvíli, kdy je pro vsak málo prostoru nebo pro něj není ideální podloží. Vsakovací bloky totiž zvyšují efektivitu vsaku.
Kam vsak umístit
Umístění vsakovacího objektu by se mělo řídit určitými pravidly. Vsakovací jáma by měla být minimálně dva metry od hranice sousedního pozemku. Vzhledem k tomu, že do vsaku by měla voda natékat, dává smysl využít terénu, například postavit vsakovací objekt níže po svahu. Potrubí, které vodu do vsaku přivádí, byste také neměli příliš zatěžovat (například pojezdem těžkých vozidel aj.).
Počítejte také s tím, že nad vsakem by nemělo nic stát – je dobré nechat si ke vsaku volný přístup, pokud by bylo potřeba jej v budoucnu upravit. Postavit si nad vsakem zahradní domek tak není nejlepší nápad. Samostatným tématem je pak přítomnost study v bezprostředním okolí vsaku – v takovém případě nelze vsak realizovat (viz níže).
Kdy může vsakování narazit na problém?
Může se stát, že vám plán vsakovat překazí některý z následujících důvodů:
Studna v okolí
Nevyhovující podloží
Nemovitost není určená k bydlení
Pozemek je v chráněné krajinné oblasti
Úředník vsak nepovolí
Studna v okolí vsaku
Přestože je domovní čistírna odpadních vod vysoce účinné zařízení, přečištěná voda rozhodně není určená k pití. Jenomže právě to by se mohlo stát, kdyby se voda ze vsaku dostala do studny. Proto pro studny zákon stanovuje tzv. ochranná pásma.
Ochranné pásmo okolo studny činí 12 metrů a kromě vsaku platí i pro další rizikové aktivity, jako je hnojení, skladování chemikálií nebo třeba postavení kompostu. Jinými slovy, vsak je nutné vybudovat více než 12 metrů od studny. Je přitom jedno, zda je zdroj vody váš, nebo vašeho souseda.
Ze zákona nelze v bezprostředním okolí studny odpadní vodu z domovní ČOV vsakovat.
Podloží nevhodné pro vsak
Nevyhovující podloží patří k dalším častým důvodům, proč můžou vaše plány na vsakování přečištěné vody z domovní ČOV ztroskotat. Největší riziko hrozí těm, kteří mají pozemek na jílovitém podloží. To je totiž typické nízkým koeficientem vsaku – voda v jílu stojí často velmi dlouhou dobu. Může se proto stát, že vám hydrogeolog vsakování nepovolí.
Vsak je možný pouze u bydlení
Pokud byste chtěli postavit čistírnu jinde než u rodinného domu, rekreačního objektu nebo ubytovacího zařízení (např. penzion), máte bohužel smůlu. Vodní zákon totiž říká:
Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech, přes půdní vrstvy do vod podzemních lze povolit, pokud není v daném případě technicky možné nebo s ohledem na zájmy chráněné tímto zákonem nebo jinými právními předpisy možné nebo žádoucí, vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Povolení vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle věty druhé nelze vydat bez souhlasného vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, která posoudí vliv vypouštění odpadních vod na jakost podzemních vod.
Jinými slovy, vsak je u jiných než výše uvedených objektů zakázaný.
Vsak a pozemek v CHKO
Jestliže se pozemek nachází v CHKO, platí pro něj speciální režim. Neznamená to ale, že je vsak předem vyloučený – někteří správci vsakování preferují, jiní jej vidí neradi. Pokud se váš pozemek nachází v CHKO a potřebujete možnost vsakování ověřit, můžete se obrátit přímo na nás. S budováním ČOV a různými typy likvidace odpadních vod máme bohaté zkušenosti. Úvodní konzultaci vám navíc poskytneme nezávazně a samozřejmě zdarma. Stačí se ozvat.
Úřednická bariéra
Na některých úřadech se najdou odpůrci vsakování, kteří budoucí majitele čistíren odpadních vod tlačí do ekonomicky nereálných řešení. Možností, jak situaci řešit, je v takovém případě bohužel minimum.
Tip: Pokud nechcete trávit čas běháním po úřadech a jednání s úředníky, nechte tuto práci na nás v rámci služby inženýringu. S projekty domovních ČOV včetně vsakovacích objektů máme rozsáhlé zkušenosti a rádi si byrokracii vezmeme na starost.
Vybudování vsaku na klíč
Vybudování vsaku obnáší poměrně náročné úkony. Je třeba provést relativně objemný výkop, obvykle pomocí bagru, a posléze navést několik tun štěrku, připravit výkopy pro potrubí a mnoho dalšího. Samotným výkopovým pracím navíc předchází potřebná administrativa spojená s povolením ČOV se vsakem, hydrogeologickým posudkem aj.
V Zakra vám rádi pomůžeme realizovat vsakovací objekt, ať už potřebujete asistenci s povolením, nebo se samotnou stavbou. Vsakovací jámu vám dokonce postavíme na klíč. Ozvěte se nám a společně probereme vše, co vás ohledně vsaku na klíč zajímá.
Nejčastější dotazy ohledně vsakování vody z domovní ČOV
Jak vypadá vsakovací jáma?
Vsakovací jámu si představte jako "díru v zemi", která se posléze obloží geotextilií a vysype štěrkem. Po dokončení se vsakovací jáma zasype zeminou a nakonec poroste travou. Nemusíte se proto bát, že by narušovala estetiku zahrady.
Jak je vsak velký a hluboký?
Plocha a hloubka vsaku záleží na několika faktorech. Patří sem počet osob využívajících domovní ČOV, režim používání čistírny (zda se jedná o pravidelný/intenzivní provoz) a v neposlední řadě také typ půdy a vsakovací koeficient. Proto by měl rozměry vsakovací jámy vždy určit hydrogeolog nebo projektant vodohospodářských staveb na základě hydrogeologického posudku.
Hloubku vsaku ovlivňují možnosti lokality, obvykle se jedná o hloubku do 3 metrů, aby se projekt nemusel autorizovat razítkem báňského úřadu. Teoreticky může být vsak i hlubší, například až 5 metrů.
Nejtypičtější vsakovací jáma má rozměry cca 4 metry čtvereční a metrovou hloubku.
Co se stane, když vsakovací jáma nestačí?
Jestliže jsou na pozemku špatné hydrogeologické podmínky a není prostor na dostatečně účinnou vsakovací jámu, situace se řeší několika způsoby. Je možné vsak zintenzivnit pomocí tunelů, vybudovat nadzemní vsak (v podstatě násep nad terénem) nebo k domovní ČOV přidat akumulační nádrž pro rozstřik vody na pozemku.
Jaký typ frakce a kameniva se do vsakovací jámy používá?
Do vsakovací štěrkové jámy se nejčastěji sype štěrk o frakci (tj. velikosti jednotlivých zrn) 16/32 mm. To znamená, že kamínky štěrku jsou velké 16–32 mm.
